Listopad 2006

Báseň by Buffy A. Summers

19. listopadu 2006 v 18:45 | Buff |  Básně našich maličkostí
Přidávám další básničku, která vyjadřuje Buffyiny pocity po jejím nechtěném vytrhnutí z Nebe, a vystihuje její dvě Smrti... představte si, jako by to psala ona sama...
Smrt
Já už dvakrát zemřela,
ale pokaždé mě zachránili.
OMYL... pro mě to záchrana nebyla,
protože ve mě všechno zadusili.
Ti přátelé... vytrhli mě z Nebe,
ale já nechtěla.
Udělali to jen z vlastní sobeckosti,
protože mě chtěli mít zpět u sebe.
I když jsem se neměla vrátit na Svět,
udělali to
a vzít už to nelze zpět.

Citátky

10. listopadu 2006 v 18:35 | Buff |  Citations
No, rozhodla sem se, že napíšu nějaký citátky, co sem si vymýšlela a co sem i našla... doufám, že se vám budou líbit a nějak je ohodnotíte v komentářích... předem děkuju :)
Nikdo se mě neptal, jestli se chci narodit, tak mi teď neříkejte, jak mám žít!
Bolest je jako skála... nespadne ani při té nejvetší vichřici.
Před světem a ostatními se skrýt naučils... za to před sebou ne.
Sedmkrát spadneš, osmkrát vstaň.
Nejmocnější je ten, kdo přemůže sám sebe.
Když se nám jedny dveře zavřou, díváme se na ně tak dlouho, že si nevšimneme těch, které se nám otevírají.
Láska je jako Život a Smrt - dokáže znovu narodit, ale i zabít.
Strach je vytvořený z vnitřní fobie Života.
Půlnoc často fascinuje Temnotou... Nikdo si totiž nevšimne Kouzla záře hvězd v té Temnotě.

Báseň...

10. listopadu 2006 v 17:55 | Buff |  Básně našich maličkostí
Tak... po delší době zase přidávám něco i já... snad se tahle báseň zalíbí...

Hope like Death

Naděje jako Smrt…

Pro mě by to byla záchrana.
Jenom jeden hlt,
A byla bych pohřbena.
Naděje neexistuje,
Možná jen jako Smrti podoba.
Život ale stále pluje,
Vypadá jako nádoba.
Přesto je jen nafouklá idyla,
Nic zde není pravdivé.
Nejraději bych se zabila
A opustila ty kecy lživé.
Tu hnusnou realitu
Pustit do neznáma,
Jako komár, který nadýchne se biolitu,
Existovat přestává.
Chci zpátky tu Naději,
Která mě tu drží,
Vrátit se do starých kolejí,
Osud mi to dluží.

Nové wallpapery

5. listopadu 2006 v 13:17 | Leito
Přidala jsem pár nových wallpaperů a novou podsložku v galerii- Filmy
Tam najdete wallpapery k filmům a podobně.

My memories

4. listopadu 2006 v 22:14 | Leito |  Lei's fiction
My memories
Pozn. autora ::Povídku doplňuje musicvideo zvané My memories..
…stál jsem tam, na vrcholu útesu.Obklopovala mě jen temná noc,vzduchem se neslo jen tiché narážení příboje na útesy a pleskot látky mého kabátu ve větru.Všechno jsem viděl. Neony ozářené Los Angeles, město snů , město mnoha tisíců lidí. Město tisíců démonů. Moje město… Hlavou mi běžely vzpomínky…Irsko, Darla, můj otec, matka, chuť jejich krve…ne, znechuceně pootočím hlavu hlavu..bože jen to ne, už nikdy nechci tu chuť cítit ,ale ona nezmizí..zůstane tu pořád…jako mlhavá vzpomínka…vím to.Prostě to vím. Vybavuje se mi i chuť čokolády ..den který zůstal zapomenut, pamatuji si ho jen já.Nikdo jiný. Čokoláda a burákové máslo..přemožitelka…pamatuji si den kdy jsem ji viděl poprvé. Tenkrát to byla jen malá vyděšená holka, nic víc.Vyrostla. Změnila se.Všichni se změnili…Zestárli nebo zemřeli v boji, jako hrdinové.Doyle,Cordy,Gunn,Fred,Wes,Lorne, Connor, můj syn, který nikdy nebyl můj, dokonce i Spike. Musím se pousmát.Ano, Spike byl hrdina. Obětoval se několikrát.Pro záchranu světa. Všechny jsem ztratil. Teď už není nic co bych mohl ztratit… Zůstal jsem jen já. Ze vzpomínek mě vyruší výkřik.Bezmocný,zoufalý a naříkavý. Je to někde daleko, kdesi v ulicích Los Angeles…povzdechnu si. Ano,démoni, upíři, monstra…tahle práce tu bude pořád…