13. dubna 2009 v 14:10 | Buff
|
---
22:43, 7. února 2007, Miami
"Lewitt levé křídlo, Darell pravé, Parker se drží za mnou. Vemte si posily, kluci, je jich tam celkem dost." přepnula vysílačku a sama pro sebe se usmála.
Měli to v kapse, ty svině proti nim neměly nejmenší šanci.
"Až napočítám do tří, vyrazíte boční dveře. Raz, dva, tři!" zařvala Taylor a vykopla dveře od hlavního vchodu. V tu samou chvíli dovnitř vrazil i zbytek jednotky, které Tay velela.
"Darell?" zašeptala do mikrofonu a pevně svírala zbraň.
"Vedle, Bennetová." Taylor pootočila hlavu, a když viděla Chaze, jak se na ni zaksichtil, pousmála se.
"Fajn, hoši, jdeme nahoru." začala vyšlapávat schody jako první, polovina jednotky se držela těsně za ní, druhá polovina zůstala hlídat v přízemí.
Jakmile se dostali do patra, na konci chodby se ze zamčené místnosti ozývala hlasitá hudba. Přešla k nim, zkousla si spodní ret a zbraň stiskla pevněji. Pak dveře vyrazila.
Vběhla dovnitř, když v tom zakopla o jedno z pěti těl, která ležela na zemi bez náznaku života. Zvedla hlavu a zaostřila na čtyři muže. Všichni byli kubánci. Kouřili doutníky, vedli mezi sebou jednání a těl na zemi si vůbec nevšímali.
"FBI, ani hnout!" stačila říct dřív, než vytáhli pistole, ale Taylor byla rychlejší - zasáhla jednoho z nich do nohy, ten sesunul k zemi a syčel bolestí. V tom dovnitř vběhl i zbytek jednotky a začali obchodníky odvážet v poutech, o mrtvoly se postaral koroner.
Taylor se však ploužila dál, chtěla zjistit, kdo je vzadu. Když otevřela, naskytl se jí pohled, který už nikdy nechtěla zažít - několik mladistvých se v rytmu hudby zmítalo v extázi, po podlaze a na stolech byly rozsypané drogy, z pohovek se ozývaly slastné steny. Odporem zatřepala hlavou a rychle seběhla dolů.
"Jsou tam ještě lidi. Mládež od třinácti do dvaceti let. Drogy, kam se podíváš. Může to někdo vzít za mě?" promnula si kořen nosu.
"Jdu tam. R-team 2 se mnou." ozval se James a ohlédl se dozadu.
"Jistě, pane." odpověděli mu a vyběhli do patra. Ještě se podíval na Tay, aby se ujistil, že je v pořádku a vyběhl za nimi.
Za pár minut se vraceli i s mladistvými dolů. Většina z nich vypadala, že za moment odpadne, ale stále se držela na nohou.
"Odveďte je do aut a zavezte na vyšetření do nemocnice. Pak chci tu zadní místnost vyklidit. Tenhle prostor uzavřít." otočila se Taylor k jednotce a ta sborově kývla. Neslyšně kývla únavou a odešla do svého auta.
×××
8:12, 8. února 2007, Miami
"Bennetová, máte jít do kanceláře Heckmana." oznámila jí sekretářka přes telefon a zavěsila.
Uff, co po mně chce... pomyslela si Taylor a zaklepala na dveře.
"Dále." ozval se drsný hluboký hlas.
"Pane?" Taylor nakoukla dovnitř.
"Agent Bennetová. Ovšem. Pojďte dovnitř a posaďte se." Tay vešla, zaklapla za sebou dveře a usadila se naproti Allena Heckmana, kamaráda svého otce a zároveň i nadřízeného, který vlastně tento post získal díky němu.
"Mám něco na srdci. Potřebuju, abyste vzala jeden případ. Bohužel, nebude nijak jednoduchý, ale na doporučení Vašeho otce ho právě svěřuju Vám, Bennetová, protože mu vděčím za opravdu hodně."
"Jistě, pane. Můžete se mnou počítat. Co to má být?" podívala se na něj zvědavě a on jí podal tlustou složku.
"Jedná se o velice známou ruskou mafii. Ivankin. Nejsem si jist, zda Vám to jméno něco říká a pokud ne, také nevím, zda je to Vaše plus či mínus. O to ale teď nejde. Zjistili jsme, že chystají další převoz drog Kuba-Moskva." Heckman domluvil a podíval se Taylor do očí. Ta ho zarytě poslouchala.
"Chci nasadit Vás a Vaši jednotku do první linie, pak nějaké tři dle Vašeho přání, aby vás kryli. Jen to jen na Vás, Bennetová. Ale není to jediná věc, pro kterou jsem si Vás poslal." Opět se jí zadíval do očí.
"Jistě, mise se neodmítá." pousmála se a jemným posunkem dlaně mu naznačila, aby pokračoval.
"To si mě potěšila. A ta další záležitost... Víte, jste velice dobrý agent, Bennetová, pro tým jste opravdovým přínosem a jde poznat, jaká krev koluje ve Vašich žilách. Jste po svém otci a toho si važte, protože málokdo je jako Vy. A díky těmto důvodům bych Vás rád povýšil, agente." Taylor si ho prohlédla a nevěřila svým uším - Heckman ji chce povýšit... To snad není pravda.
"Nevím, co říct, pane... Já..." začala blekotat.
"Postav se k tomu jako chlap, Bennetová. Váš otec má pořádnou kliku." usmál se na ni a stoupl si, Taylor ho napodobila.
"Ovšem. Nechám si to projít hlavou, ale myslím, že dlouho čekat nebudete."
Heckman pokýval hlavou. "Nashle zítra, agente,"
"Pane," zasalutovala a otevřela dveře.
"Běžte." zasmál se její reakci a sedl si.
Zaklapla za sebou dveře a nahrnula se do své kanceláře, kde už ji čekal James.
"Přinesl jsem Ti kafe, zlato. Tak co, jaká byla návštěva u Heckmana?"
"Díky," vzala si ho a trochu upila, "no, jako bys to nevěděl. Jen mě požádal o jednu maličkost."
"Jakou?" James vyzvídal dál.
"Chce mě povýšit." usmála se na něj. Jemu však pohled ztvrdl.
"Mám dojem, že to nebude jedinou věcí, pro kterou si Tě nechal poslat, viď?"
"Ne." Taylor zakroutila hlavou a bez dalších slov mu podala tlustou složku, svírajíc v ruce. James si ji vzal a namátkově prolistoval, pak ji zavřel a položil na stůl.
"Nevím, jestli bys měla jet."
"Jamie, podívej... Budeš tam se mnou, takže se mi nemůže nic stát. Chaz a Jay jedou taky. Zvládnu to, věř mi," přišla k němu a položila mu prst na ústa, "Jsem velká holka a Ty to víš. Musíš mi jen věřit." Natiskla jemně své rty na jeho a políbila ho. On jí polibek opětoval mnohem žádostivěji.
"Lásko, nejsem si jistý, jestli je dobrý nápad vzít si Tě na stole ve Tvé kanceláři..." zamručel jí do vlasů a hladově mapoval dlaněmi její tělo.
"Já taky ne, ale teď nad tím prostě nepřemýšlej." vyhrnula mu triko a sedla si na stůl.
"Nepřemýšlím od chvíle, kdy ses mě letmo dotkla." Odvětil a na krku jí udělal něco, co se jí moc líbilo.
"Zlobíš..." vzdychla a triko odhodila pryč.
"Ale Tobě se to očividně líbí..." pousmál se nad svým triumfem a začal jí rozepínat košili. Vykoukla na něj bílá krajková podprsenka.
"Nevšiml jsem si, že bys ji oblékla."
"Nevšímáš si většiny věcí." Zasmála se a škubla s jeho páskem.
"Copak se Ti zachtělo?" nasadil laškovný tón a polechtal ji.
"Jako bys mě neznal." Rozepla ho a začala se věnovat zipu od kalhot. James ji nechal a shrnul jí košili z ramen. Taylor se mu rozechvěle podívala do očí a kalhoty mu nadoraz rozepla. V tu chvíli se rozletěly dveře dokořán.
"Hey, lidi!" houkl na ně Chester, ale to, co viděl, mu dalo jasný důvod otočit se a zavřít. James s Taylor se lekli a odtrhli se od sebe. Rychle se oblékli a sedli si na pohovku. Chaz zaklepal a vešel znovu.
"Za prvé, tohleto už příště na veřejnosti nedělejte a za druhé, nechcete si zajít se mnou a s Jayem na bowling?"
×××
"Ty vole, to je třetí strike! Ta ženská nemůže být normální ženská." Brblal si Jay pod nos. Taylor si mezitím sedla vedle Jamese a usmívala se na celé kolo.
"Hele, J, co spolu v noci děláte?" koukl po něm Chaz nechápavě a James se usmál.
"Ano, uhodls to. Trénujeme bowling." Zazubil se.
"Blbče!" dloubl do něj a rozesmál se.
"Hey, jsi na řadě, Chazy." Mrkla na něj Taylor.
"Oh, jistě, krásko." Popošel k dráze, rozmáchl se a hodil svůj další strike.
"Uhm a pak kdo tu po večerech trénuje, co?" zamračil se Jay a upil piva, "Kvůli vám ztrácím prvenství."
"Nevrč, bručounku," pousmála se na něj Tay, "příště si zajdem na basket." Jay se zazubil. No jo, na jeho metr devadesát pět nikdo nemá.
James se prve podíval na Jasona, pak na Taylor, pak znovu na Jasona a přitáhl si Taylor na klín. Chaz s Jayem se rozesmáli.
James se po nich podíval a obmotal Taylor ruce kolem pasu.
"Vypadáš komicky." zkonstatoval Chester a upil piva. James se na něj zaškaredil a posadil Tay zpět vedle sebe. Ta mu něco zašeptala a Jamie se okamžitě začal usmívat.
Jason si odkašlal, podíval se na Taylor a ona mu pohled oplatila jak nejnevinněji uměla. Jay pouze kývl a přesunul se k dráze, kde mu ale štěstěna nepřála. Shodil pět kuželek. Na druhý pokus tři.
"Dnes se mi nějak nedaří." zamručel a sedl si.
"Ale ono se to zleeepší..." zacukroval Chaz a zasmál se. Jay protočil panenky a nevěnoval mu jedinou pozornost. Chester se na něj zamračil a šel uzavřít jejich kolo. Jako naschvál neshodil ani jednu kuželku.
Jason se vítězně usmál. "Vyhrál jsem."
"Pan skromný se ozval... ale kdo má stříbro?" Chaz se podíval na monitor nad dráhou a otevřel pusu. "Bennetová!"
"Ano, pane?!" zasalutovala.
"Nech si ty vtípky, a podívej se na tu zkurvenou obrazovku!" Tay se jen zazubila a plácla si s Jamesem a Jasonem zároveň.
"Stále si držím druhé." mrkla na kluky.
"Já a tady pan Parker máme třetí. Což znamená... pojď si to rozdat!"
"Promiň, Chazi, ale nejsi ženská..."
"Pff! Na co hned nemyslíš?! S Tebou do postele?"
"No, Tay si nestěžuje..."
"Jamesi!"
"Ano, my víme. Klídek, Taylor..." uklidňoval ji Jason.
"Tak ať mě ten... neprovokuje." zavrčela na Jamesovu adresu a dopila své pivo. Pohodlně se usadila na pohovce, vytáhla mobil a začala hbitě vyťukávat sms zprávu.
"Komu píšeš, zlato?" nahnul se k ní James.
"Shane."
"Aha." hlesl Jamie a otočil se zpět ke stolu. Dopil svou sklenku a natáhl se pro bundu.
"Ale copak? Odcházíš?" zeptal se Chaz.
"Vy byste měli taky. Zítra máme službu." stoupl si a koukl na Taylor. Ta si jako zhypnotizovaná stoupla za ním, schovala mobil a oblékla si sako.
"No, já bych řekl, že já s Jasonem budeme pokračovat." Jason se zlomyslně usmál a přitakal Chesterovi pokyvem hlavy.
"Hodnej chlapec." Chaz ho poplácal po rameni.
"My jdeme. Mějte se, kluci." mávla jim Taylor a ruku v ruce s Jamesem odešla.
×××
Zabouchla za sebou dveře od bytu, boty odkopla k botníku, přešla do obýváku a sedla si do křesla. Protáhla se a vytáhla mobil. Jedna nová zpráva.
"Zlato?" ozval se James, "Jdu do sprchy. Nechceš se mnou?"
"Promiň, ale dnes nějak... Jen běž, neuteču Ti." pousmála se pro sebe a počkala, až se ozve rachocení vody.
Vytočila známé číslo a čekala, až se ozve její hlas.
"Ahoj... Co jsi potřebovala?... Teď?... Ano, jsem doma, je to pár minut... Ovšem, není to problém... Přijedu... Ano... Zatím." zaklapla mobil a strčila si ho do kapsy a džínsů.
Stoupla si, znovu se protáhla a přešla do kuchyně. Otevřela ledničku, vytáhla džus a napila se.
Vrátila se na chodbu a nazula si boty, když v tom vylezl James z koupelny.
"Slíbilas mi, že neutečeš..." řekl, a přistoupil k ní.
"Potřebuju jen na vzduch. A volala mi Shane."
"Shane? Stalo se něco?"
"Ne, jen... Chtěla, abych se za ní stavila."
"Vrať se brzo." políbil ji a odešel do ložnice. Taylor si oddechla a odemkla, dnes už počtvrté, vstupní dveře. Ještě než je zabouchla, zaslechla v pozadí fotbalového komentátora.
×××
Zaparkovala před Shaniným domem a rázovala si to ke dveřím. Zazvonila.
"Jo, už jdu!" poznala známý ženský hlas. Po chvilce zarachotily klíče v zámku a dveře se otevřely.
"Ahoj, co se dě-" Taylor to ani nestihla dopovědět, když ji Shane vtáhla dovnitř, zabouchla dveře a vtiskla jí polibek na rty.
"Taky Tě ráda vidím, ale proč ta pusa?" podivila se. Shane na ni omluvně koukla.
"Omlouvám se."
"Nemusíš. Co se teda stalo?"
"Mám problém."
A je to tady - když Shane řekne, že má problém, tak je to špatné. Hodně špatné... a na dlouho. Taylor se zhluboka nadechla a vydechla.
"Můžem někam...?"
"Jo, jo, jasný, promiň. Do obýváku." nasměrovala ji doleva do rozlehlé vyhřáté místnosti s obrovským gaučem, dvěma křesly a perským kobercem. Vše bílé, až na elektroniku, která se blyštila černí, mahagonový nábytek a lesklé tmavé parkety. Na stole se vyjímaly vázička s pár růžemi, svíčky a sedmička červeného se dvěma skleničkami.
"Posaď se." pobídla Taylor a sama se usadila na huňatý koberec u krbu.
"Děkuju." přisedla k ní. "Máš to tu moc hezky zařízené. Asi jsem dlouhou dobu zanedbala."
"Ani ne, jen pár úprav. A trefila ses - nebylas tu opravdu dlouho." pousmála se a podívala se koutkem oka na víno, pak na Tay.
"Jsem tu autem. Nemůžu pít, když půjdu za volant."
"Jen sklenku. Nebudu přece pít sama."
"A z jedné bude pět..." Taylor se na Shane podívala a ta na ni vyplázla jazyk, na kterém se třpytil barevný piercing.
"No ták..." protáhla smutně a pohladila Taylor po ruce.
"Dobře, ale ručíš za mě."
"Jistě, kočko." Shane se vítězně pousmála, i když to na sobě nenechala tolik znát a nalila obě sklenky půl centimetru od okraje.
Taylor se mezitím rozhlížela po obývacím pokoji a oči jí utkvěly na obrovské černobílé fotografii nahé ženy. Podívala se pozorněji a v šedé siluetě poznala samu sebe.
"Co to...?" stoupla si a přešla ke zdi, kde fotografie visela.
"Pamatuješ, na naše experimentování před několika lety? Teď si přesně nevzpomínám kdy, ale..."
"Mně bylo čerstvých osmnáct. Měla jsem narozeniny."
"Ano, už vím." stoupla si vedle ní i s nedotčenými sklenkami vína a jednu jí podala. Taylor tiše upila, poodstopila od stěny a pootočila hlavu na bok, pokrčila levou ruku a pravou nohu. Dál si prohlížela svou fotografii BEZ zkoumavým pohledem.
"Jsi zajímavá, když se takhle kroutíš, víš to?" zkonstatovala Shane Taylorino počínání.
"Omlouvám se, ale ta fotka je perfektní."
"Děkuju, kvůli Tobě. Jinak by perfektní být nemohla."
"To není pravda. Fotíš úžasně. To upravení, kontrasty, zesvětlení a ztmavení na odlišných místech..."
"Bylas nádherná. Jen tak jsi ležela na posteli, totálně uvolněná. Radost pohledět a já jednoduše neodolala."
"To je v pořádku." usmála se na Shane a přešla zpět ke koberci, kde se posadila do tureckého sedu a odložila sklenku na stolík. Shane přešla k ní a sedla si naproti.
"Tak mi teď řekni, co se děje."
"Ashley." Ovšem. Stačilo jedno jediné jméno a Tay bylo všechno jasné.
"Proto jsi mě políbila?" Shane Taylor koukla do očí, pak ty své sklopila k zemi a kývla.
"A co se stalo tentokrát?" vyptávala se dál.
"Zavolala mi, že nepřijede, jak jsme se domlouvaly, protože je nemocná. Pak jsem se od Tiny dozvěděla, že odjela na nějakou chatu."
"Proč Ti lže? Má snad někoho jiného?" otázky kolovaly Taylor nekontrolovatelně z pusy.
"Ne! Ne. Teda... Doufám, že ne. Nebyly jsme spolu už dva týdny."
Taylor se nadechla, napila se vína a ze čtvrtě prázdnou sklenku položila na stůl. Protáhla si záda a zadívala se Shane do očí. Ta čekala, co Taylor odpoví.
"Jsou tu jen dvě možnosti - buď pro Tebe něco chystá, chce Tě překvapit, anebo Tě podvádí." Shane se zamyšleně podívala z okna. Venku blikalo pouliční světlo.
"Nechci dělat ukvapené závěry, ale..."
"Taylor, ona mě miluje. Přece by mě tak sprostě nepodvedla."
"Dobře," vyprázdnila svou sklenku, "je to na Tobě. Pak mi napiš a zavolej a já přijedu, podle situace." zvedla se k odchodu a otočila se ke dveřím. Shane přišla k ní a chytla ji za ruku.
"Spěcháš moc?" druhou rukou ji pohladila po tváři.
"Shane... víš, že my dvě spolu už..."
"Vím, máš chlapa, ale nechtěla bys..." přitiskla se k ní a zlehka ji políbila na krk. Taylor unikl z úst tichý vzrušený sten.
"Zlato..." Taylor Shane objala kolem pasu a opřela se o zeď. Shane využila situace a začala rozepínat Taylorinu bílou košili. Taylor po ní zmateně koukla, ale nebránila se. Přesunuly se zpátky na koberec.
Shane shodila její košili z ramen a nechala ji volně dopadnout na zem, spolu se svým tričkem, které si svlékla sama.
Donutila Taylor, aby si lehla silnějším dotykem dlaně a opřela se o ni zboku, přitom ji nepřestávala jemně líbat a hladit po celém těle. Taylor pod jejíma zkušenýma rukama nepřestávala vzdychat, doháněly ji k šílenství. Prohla se a podívala na Shane. Ta její pohled oplatila žádostivěji a nehodlala ji pustit. Začala si velice nebezpečnou hru, ale to Tay teď nezajímalo. Shane ji rozdráždila a Taylor neměla důvod, aby ji zastavila. Když ji Shane pohladila po páteři, Tay se zachvěla, objala ji kolem boků a začala jí laskat krk. Shane se zadrhla o zapínátko Tayloriné podprsenky a hbitým pohybem prstů ho rozepla. Podprsenka pomalu sklouzla z jejího těla. Shane se na ni podívala a od rtů jí přešla dlaní až na bříško. Jakmile jí však přejela přes bradavky, okamžitě ztvrdly.
"Lásko..." zasténala Taylor a podívala se na Shane. Ta se spokojeně usmívala. Pak se sklonila a začala ji líbat. Poddaly se jedna druhé a Taylor rozepla Shaninu podprsenku. Odhodila ji za svou a obě dvě se pohroužily do intenzivnějších a vášnivějších doteků, jak rty a jazykem, tak prsty a dlaněmi. Hladily se po celém těle a vystupňovaným vzrušením nemohly zřetelně dýchat. Shane začala Tay rozepínat kalhoty, ta hlasitě zasténala a znovu se prohla. Bylo to jiné než s Jamesem. O hodně jiné. Když jí Shane kalhoty konečně rozepla a snažila se je sundat, Taylor začal zvonit mobil. Lekla se a posadila se.
Well it seems
Like the world around is just breaking
And it feels
Like there's no one else around you
And it's quiet
There is a silence in the darkness
And it sounds
Like the carnival is over
"Zlato?" Shane se posadila za ní, snažila se normálně nadechnout.
"To je James." odpověděla Taylor tiše.
Cause I'll be there and you will be there
And we'll find each other in the dark
And you will see and I'll see it too
Cause we'll be together in the dark
"Musíš to vzít?"
"Ano."
Taylor se zhluboka nadechla, vydechla a znovu nadechla. Vyhrabala z kabelky mobil a přiložila ho k uchu.
"Jamie?... Jo, za chvilku... Uhm... Malinko se nám to protáhlo... Cože?... Aha, táta... Okey... zítra... Řeknu mu to. Dobře, počkej. Pa."
Položila hovor, mobil hodila do tašky a zůstala zaraženě sedět.
"Děje se něco, kotě?" Shane si oblékla tričko, podprsenku nechala ležet na koberci.
"Ani ne." Tay se lehounce pousmála, zapla si kalhoty a podprsenku, oblékla si košili. Zatím rozepnutou.
"Zlobíš se?"
"Proč bych měla?" Nechala Shane, aby jí zapínala košili knoflíček po knoflíčku a pak si stoupla. Shane jí opětovala úsměv a políbila ji. Nikdy nepotřebovaly slova k tomu, aby mezi sebou něco vyjádřily.
"Měla bych už jít." Pousmála se Taylor, vzala tašku a sako do ruky, obula se a otevřela dveře.
"Měj se."
"Ty taky, kotě." Shane na Tay malinko vyplázla jazyk, jen aby znovu ukázala piercing, zamávala jí a zavřela. Taylor nasedla do auta a odjela domů.
×××
Vrazila klíče do zámku, odemkla a vešla dovnitř. Odkopla boty k botárce, a když si sundávala sako, za jejími zády se objevil James. Jakmile ho spatřila v zrcadle, vyjekla. Neslyšela ho.
"Promiň, nechtěl jsem Tě vylekat." Jamie popošel blíž k Taylor a políbil jí odhalený krk. Tay přivřela oči a nadechla se.
"Nic se nestalo." Poodstoupila od něj kousek, položila kabelku na komodu a chytla ho za ruku. James se na ni podíval, a když ho zatáhla do ložnice, nebránil se.
Posadila se na postel, stáhla ho k sobě a dožadovala se polibku. James jí vyhověl, klesl k ní a objal ji kolem pasu.
Taylor se mu podívala do očí, rozepla si košili a hladově ho políbila. Nechápal sice, co to do ní vjelo, ale nestěžoval si. Nechal si svléct tričko a sám ho pak hodil na zem. Začali se zbavovat svršků, dokud nezůstali úplně nazí.
Taylor ležela pod Jamesem, provokativně se usmívala a slastí přivírala oči. James ji jemně pokousal na krku a když se prohla, hluboko do ní pronikl.
×××
4:00, 9. února 2007, Miami
Zatřepala hlavou a probrala se. Promnula si oči, kořen nosu a víc se přikryla. Podala mobil, aby zjistila kolik je. Při pohledu na displej se malinko zděsila - čtyři ráno.
Zasténala únavou a posadila se. Podívala se na Jamese a přikryla i jeho. Stoupla si a odkráčela do koupelny. Zapla si horkou vodu na plný proud a vlezla do sprchového koutu. Opřela se chladné kachličky a nechala si vodu stékat po těle. Zavřela oči a do hlavy se vkradly momenty se Shane...
Shane využila situace a začala rozepínat Taylorinu bílou košili. Taylor po ní zmateně koukla, ale nebránila se. Přesunuly se zpátky na koberec... Shane shodila její košili z ramen a nechala ji volně dopadnout na zem, spolu se svým tričkem, které si svlékla sama... Ta její pohled oplatila žádostivěji a nehodlala ji pustit. Začala si velice nebezpečnou hru, ale to Tay teď nezajímalo... Když ji Shane pohladila po páteři, Tay se zachvěla, objala ji kolem boků a začala jí laskat krk... Pak se sklonila a začala ji líbat... Shane začala Tay rozepínat kalhoty, ta hlasitě zasténala a znovu se prohla...
Opět zatřepala hlavou, vypla vodu a vylezla ven. Osušila se, obmotala kolem sebe osušku a vrátila se do ložnice a pak se podívala na hodiny - půl páté. Za patnáct minut jí začal zvonit budík. Usmála se pro sebe a lehla si k Jamesovi.
"Dobré ráno," Pohladila ho po tváři a jeho v nose zašimrala vůně jejího sprchového gelu. Zavrtěl se, zavrčel a přetáhl si přikrývku přes hlavu.
"No tak, vstáváme..." drcla do něj. James zvedl hlavu a zamrkal na Taylor.
"Jsem vzhůru, já jsem vzhůru... Kolik vlastně je?"
"Třičtvrtě na pět. Dnes máme šestnáctku."
"Ok," zvedl se a políbil ji, "Jdu do koupelny."
Taylor se mezitím oblékla, obula papuče a s ručníkem v ruce přešla do kuchyně, kde si průběžně sušila vlasy a chystala snídani. Postavila na kafe a zaklapla toastovač. Vzala talíř, nandala na něj hotové toasty a položila na stůl ještě marmeládu, nuttelu, sýr, máslo a šunku.
Zalila kafe a sklidila z kuchyňské linky. James vylezl z koupelny a přišel za Taylor.
"Nádherně to voní," Nasál vzduch a sedl si ke stolu.
"Ne, Ty nádherně voníš..." pousmála se na něj Tay a vlepila mu pusu na ucho, pak se posadila naproti něj. Mlčky začali snídat a Taylor pozorovala jeho rty, jak si z nich jazykem olizuje zbytek marmelády a drobečků. Jakoby se dostala do prostoru bez toku času.
"Zlato?" James zpozoroval její nepřítomný výraz.
Bez odezvy.
"Tay?" zamával jí rukou před očima. Taylor zavrtěla hlavou.
"Co... co? Promiň, zamyslela jsem se."
James se na ni vyzývavě podíval. "Do čeho? Snad ne do včerejší noci..." Taylor rychle zamrkala. Ano, do včerejška. Ale kvůli Shane.Pomyslela si, ale než stačila odpovědět, Jamie se nahnul a dal jí malou pusu.
"Jdu se převléct." S větou, která zůstala viset ve vzduchu odešel do pokoje.
×××
Taylor kopla do své skříňky. Už potřetí.
"Hej, kroť se," přišla k ní Eliza.
"Ta skříňka se prostě nechce otevřít!" kopla do ní znovu.
"Víš, možná stačí použít méně násilí a třeba i klíč..."
"O to už jsem se pokoušela," zvedla ho, zlomený v půli.
"Ježiši, cos to prováděla?"
"Snažila-se-otevřít-tu-zpropadenou-skříňku!" znovu do ní kopla, až dvířka vypadly z pantů.
"Hups..." hlesly obě dvě naráz. Taylor je zvedla a snažila se je zasadit zpět. To se jí povedlo, ale bohužel je už nedovřela.
"Tak si odtamtud vem všechny věci a přenes si je do kanceláře, pomůžu Ti s tím," Společně začaly vyskládávat veškeré složky, sešity a fotky na zem a pak je poodnášely do Tayloriny kanceláře, kde ony nakonec zůstaly.
"A teď mi řekni, proč se tváříš tak sklesle a... divně,"
"Netvářím,"
"Nelži. Řekni proč,"
Taylor se zhluboka nadechla: "Málem jsem se vyspala se Shane."
×××
James vešel do své kanceláře a sedl si s úsměvem do křesla za stůl. V ten samý moment někdo zaklepal na dveře.
"Dále," odpověděl James. Dveře se otevřely a zpoza nich vykoukl Chester.
"Můžu?"
"Ovšem, Chazi," zazubil se na něj James. Chester vešel, zacvakl za sebou dveře a udělal si pohodlí v křesle naproti Jamese.
"Nějaký veselý. Copak se dělo po vašem odchodu?" usmíval se Chaz zlomyslně.
"Hádej. A navíc... kde je Jay?"
"Jak to mám vědět? Já s ním nespím." Hýbl Chester rameny.
"Říkáš to, jakoby Ti to bylo líto." Odpověděl Jamie pobaveně.
"Mně? Úplně. Tak co se stalo?" vyzvídal dál.
"Nemám nejmenší tušení, co to do Taylor vjelo, ale... byl to nejlepší sex, co jsem s ní kdy měl."
"Wow, já zírám. Jason má smůlu, že tu není," Chaz si promnul ruce, "A co takhle pokračovat?"
×××
"Cože?!" Eliz na Tay zůstala zírat, "Ale vždyť jsi říkala... a James..."
"Jamie se to nesmí dozvědět!" Tay se na ni zeširoka podívala. V jejích očích se skrýval zmatek.
"Ovšem, já mu nic neřeknu, ale... proč?"
"Já nevím. Prostě nevím. Došlo k tomu tak nějak... spontánně."
Eliza kývla a dál se nevyptávala. Taylor se s tím musí vypořádat sama, zjistit, co chce a ona jí k tomu dá dostatek času. Taylor neslyšně odpověděla Děkuju a urovnala si složky na stole. Eliza na ni mrkla.
"Asi bych měla jít k sobě a dodělat zbytek papírování. Ještěže jdu za hodinu domů."
Taylor kývla na souhlas a nadechla se, aby odpověděla, ale Eliza už byla pryč.
×××
"Pardon, pardon, omlouvám se, jdu pozdě..." Jason se probíral davem agentů ke své kanceláři a narazil do Chaze.
"Zas zaspal?" rýpl si do Jaye.
"Co Ti je po tom?" štěkl po něm Jay nevrle.
"Ale nic. Vždyť Heckman tu ještě není," Jakmile to dořekl, někdo mu zaklepal na rameno a Chester se otočil.
"Pane," zasalutovali oba zaraženě. Heckman se na ně podíval.
"Lewitt, Vaše pozdní příchody si vyprošuji. Není to poprvé."
"Ovšem, pane, zajisté." Kývl.
"Aby se to neopakovalo." Heckman se otočil a odešel.
"Kurva, že vždycky chytí mě..."
"A ty sprosté výrazy používejte jinde." ozval se z dálky Heckmanův hlas.
×××
Taylor zazvonil telefon. Podívala se na displej - neznámé číslo. Poznala předčíslí a tušila, kdo se dožaduje její přítomnosti, ale doufala, že se mýlí. Vzala to.
"Prosím?"
"Slečna Bennetová?" ozval se hluboký, za to příjemný mužský hlas s ruským přízvukem.
"Ano." Věděla, že se nesmí vyptávat.
"Mám pro Vás jistou nabídku."
"Poslouchám."
____________________________________________
*smile*
100 points ;)
...
Dotazy, kolik je to stránek ve wordu a kdy bude další kus?