It's hard to pretend when you're broken.

17. října 2009 v 22:25 | Buff |  The girl's diary
Protect me from what I want...
Protect me protect me...

Maybe we're victims of fate
Remember when we'd celebrate
We'd drink and get high until late
And now we're all alone...



Good evening for You.
Opět kus písničky na úvod a opět Placebo.
A ne, nemohla jsem si to odpustit, ta písnička totiž přesně vyjadřuje to, v jakém se nacházím stavu. Byť je katastrofální, dalo by se říci až dekadentní. Ale přesto svůj nynější stav nedokážu popsat přesnými slovy, přesným výrazem, který by jej vystihoval.
Nálada na bodu mrazu, nechuť ke všem činnostem, co znám a bolest hlavy je zřejmě jasným příznakem včerejšího večera - moment - všerejšího nepovedeného večera.
Nesnáším, když se mi záležitosti sypou pod rukama pokaždé, kdy je chci mít pod dokonalou kontrolou.
Možná je to zřetelný důkaz toho, abych ohledně svých osobních věcí nebyla tak pedantská a nebrala vše tak těžce... Včerejší noc jsem na to doplatila.
...
A neměla sem tolik pít. Spíš teda míchat, ta hlava je k neudržení. Teď bych potřebovala House a jeho předpis na odbourání bolesti... něco jako Vicodin. Prostě cokoli, jen abych na to nemusela myslet a vracet se k tomu, co mě ubíjí.
Hm, ikdyž on by se mi asi tak možná vysmál a řekl by mi, že mám pít dál. (Ovšemže alkohol.)
...
Dokázala sem být cynická. Tak jak sem si přála. Konečně. Konečně se mi to povedlo.
Jen jsem měla pocit, jakoby se mi všichni stranili. Ale to je jedno. Je mi to fuk. Totálně mě to nezajímá. I don't care... anymore.
...
Omluva. Občas je nemůžu vystát, snažím se je přecházet, neregistrovat.
Za to kolikrát já se omlouvala... Tak to nespočítáte na prstech jedné ruky. Několikrát jsem řekla Promiň, Omlouvám se či Je mi to líto. Ne vždy to pomohlo. Jak těm lidem, tak mně.
Nikdy bych nečekala, že se mi omluvy zprotiví. Možná proto, že je slyším poslední dobou až moc často. Až moc. But yes, whatever.
...
Nejde skrývat vše. Grimasy a mimika je totiž tím nejvěrnějším zrádcem. Nejraději bych na to přestala myslet, ale ono to někdy nefunguje.
Je to skutečně těžké.
It is hard to pretend when you remember all of it...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jenny |blogová kámoška ♥ FB | Web | 18. října 2009 v 20:48 | Reagovat

Na Vikodin se vykašli! Problémy na nás číhají všude a nezbyvá než je češit :-)

P.S. Promiň, že neodepisuju, ale jaksi teď nestíhám. Sbírku pro tebe pořád schovávám. V týndu si najdu čas, abych ti ji nafotila a pak se ozvu co dál :-)

2 Lu.Lusy | Web | 23. října 2009 v 8:55 | Reagovat

Sem ráda, že se moje nová grafika líbí :-) ale já už značně postrádám tu tvoji, mohla by jsi zase nějakou přidat ;-)

3 Michelle Sun | Web | 26. října 2009 v 19:22 | Reagovat

ďakujem za koment :D ale mám pocit že ma všetci až príliš chválite a to nemusí dopadnúť dobre... :D ináč, aj ja by som bola rada, keby si už mohla otvoriť PSko a niečo v ňom spraviť...  :-)

4 Pája | Web | 4. listopadu 2009 v 14:49 | Reagovat

jo to znám, někdy se cítím stejně, ale bojuju dál, tak ty taky bojuj se životem :) 8-)

5 Michelle Sun | Web | 8. listopadu 2009 v 15:39 | Reagovat

ďakujem :D Jacob tam vyzerá celkom schopne :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama